1. serie
1. Hodláte se s tím smířit? ( Will You Tolerate This? )
Mnoho let strávil Robin, hrabě z Hantingdonu, daleko od svého rodného Locksley. Ve službách krále Richarda bojoval v křižáckých výpravách do Svaté země, zabíjel pohanské nepřátele, bil se za větší moc a slávu svého panovníka i papeže. Už ale bojovat nechce. Poznal, že žádné krveprolití nikdy žádný spor nevyřešilo, je unaven válkou a netouží po ničem jiném než v klidu a míru žít a hospodařit na svém panství. Jenomže Anglie, do níž se se svým věrným sluhou a přítelem Muchem vrací, je jiná než ta, kterou opouštěl. Zbídačelá, ponížená, utlačovaná svými normanskými pány. A Robin má brzy poznat, že jeho sebelepší dobrá vůle nepostačí k tomu, aby svému lidu pomohl. Že mu zbývá jen jedna cesta...
2. Šerif tě připravil o jazyk? ( Sheriff Got Your Tongue? )
Robin netušil, že po návratu ze Svaté země si ve své vlasti užije všeho, jen ne klidu a míru, po němž tak toužil. Že mnohá dobrodružství, která zažil na křižácké výpravě, vyblednou v porovnání s tím, čemu bude muset čelit na svém rodném panství, jehož se protiprávně zmocnil šerifův chráněnec Guy z Gisbornu. A tak je teď z Robina psanec, který nemá, kam by hlavu složil. Jenomže Sherwoodský les, v němž nalezl i se svým věrným Muchem azyl, není tak pusté místo, jak by se mohlo zdát. A ti, kteří v něm dávno před Robinem nalezli bezpečný úkryt, se nechtějí tak snadno smířit s nějakými přivandrovalci.
3. Kdo střílel na šerifa? ( Who Shot the Sheriff? )
Jak to tak vypadá, Robin není sám, komu leží na srdci blaho jeho lidu. Ten takzvaný "Noční hlídač", který se, jak jeho přezdívka napovídá, zjevuje hlavně v noci a přináší chudákům jídlo a léky, tu působí už několik let. Dosud lidem jen pomáhal, nikdy nikomu neublížil. Teď však, jak se zdá, změnil taktiku. Proč jinak by zastřelil výběrčího daní Jodericka? Šerifovi se ovšem tato věc náramně hodí. Neboť není nic snazšího než přesvědčit vesničany, že Jodericka i ty ostatní nevinné obětí má na svědomí Robin a jeho muži. A od lidského obdivu a lásky k zatracení je, jak všichni víme, jen pranepatrný krůček.
4. Otec Hood ( Parent Hood )
"Rozděl a panuj." - Odjakživa nejlepší způsob, jak ovládnout to, co nelze zlomit silou. Anebo ještě lépe: vyber si ze dvou zel to menší. Žádná takováto pokoutní taktika není nottinghamskému šerifovi cizí, ba právě naopak. A protože Robina, jak už se pomalu přesvědčuje, nepřemůže silou ani v rovném boji, proč nevyzkoušet něco z toho, co zabere vždy? Zvlášť když mu náhoda přihraje do rukou příležitost nad jiné skvělou.
5. Turecká chřipka ( Turk Flu )
Lidé se odjakživa bojí toho, co neznají. Platí to dnes, platilo to měrou vrchovatou ve středověku. A nebyly to jen nadpřirozené síly a čáry a kouzla, které jim naháněly strach. V době, kdy o nějakou tu morovou epidemii s těmi nejtragičtějšími následky nebývala nouze, musel stačit jen náznak něčeho podobného, aby se lidé dávali na panický útěk. Chytrý člověk ovšem vždycky uměl této lidské slabosti využít. Ať už k osobnímu prospěchu, či k účelům šlechetnějším. A že je Robin mimořádně chytrý chlápek, o tom jistě není sporu.
6. Výběrčí daní ( The Taxman Cometh )
Nedá-li se pevnost dobýt ztečí, je nutno použít lsti. Kolikrát už Robin se svými muži tuhle taktiku ve střetech s šerifem použil! Jenže ani jeho protivník není nepoučitelný. Naopak. I on už zjistil, že v přímém, rovném boji na Robina nemá. Proč tedy nepoužít stejné zbraně, a nepokusit se vlákat zbojníky do pasti? Půjde jen o to, vymyslet dostatečně věrohodnou a lákavou léčku. A že ani ve středověku nebyla o všelijaké ty vychytralé šejdíře a podvodníky nouze, o tom jistě netřeba pochybovat.
7. Bratři ve zbrani ( Brothers In Arms )
Přátele si vybíráme, rodinu bohužel nikoli. Můžeme k ní ale mít jakékoliv výhrady, ono pověstné "krevní pouto" občas vykoná své. A mnohdy je kupodivu utužuje právě odloučení. Může se tedy někdo divit Alanovi, jednomu z Robinových mužů, že jej nečekané shledání s mladším bratrem - byť za ne zrovna nejpříjemnějších okolností - tak potěšilo? A že jeho přijetí mezi zbojníky považuje za samozřejmost? Kdyby ovšem jen tušil, co tím způsobí, asi by Robina o Tomových kvalitách tak vytrvale nepřesvědčoval.
8. Tetování? Jaké tetování? ( Tattoo? What Tattoo? )
Vzpomínky na to, co prožil ve Svaté zemi, by Robin nejraději dávno vymazal ze své paměti. Jenže se mu pořád vracejí v děsivých snech. Zvlášť ta jedna nejstrašnější, vzpomínka na chvíli, kdy do jejich ležení pronikli Saracéni a pokusili se zabít krále Richarda. Robin jej tehdy s nasazením vlastního života zachránil, na ten okamžik hrůzy však do smrti nezapomene. Ani na to zvláštní tetování, které tehdy spatřil na vrahově ruce. Nikdy by si nepomyslel, že je ještě někdy uvidí. A už vůbec by ho nenapadlo, že se s ním setká ve svém vlastním domě.
9. Něco málo o loajalitě ( Thing Or Two About Loyalty )
Lidský důmysl nezná hranic. Píše se sice teprve dvanácté století, do osvíceného novověku je ještě pořádně daleko, přesto se už začínají objevovat věci, které mohou lidstvu jeho existenci na této planetě hodně ulehčit. Anebo ztížit. Záleží na tom, komu se takový převratný vynález dostane do rukou. Černý prach například, správně použitý v šerifově dole, by mohl odvést těžkou práci a zvýšit tak těžbu, aniž by byli horníci ohroženi na životech. Šerif s Gisbornem ovšem mají s tímto úžasným vynálezem úplně jiné, pochopitelně zdaleka ne tak mírumilovné, plány.
10. Mír? Fuj! ( Peace? Off! )
Strach má velké oči. A strach z něčeho nového, neznámého, děsivě vyhlížejícího, dokáže zamávat i s takovým chlapem, jako je Malý John. Robin by si nikdy nepomyslel, že největší a nejsilnější z jeho družiny se při pohledu na tu věcičku sesype jako bábovka. Jenomže nezapomínejme, že se píše dvanácté století a že v lidech, zvlášť těch, kteří nikdy neopustili rodnou hroudu, je stále ještě hluboce zakořeněn strach z nadpřirozena, z čárů a kouzel, z černé magie. Překonat jej bude možná těžší, než se Robinovi zdá...¨
11. Mrtvý muž ( Dead Man Walking )
O tom, že nottinghamský šerif je padouch nad padouchy jistě netřeba pochybovat. Ovšem to co si vymyslel tentokrát, to už opravdu překračuje všechny meze. Jako by nestačilo, že Gisborne nechal pozavírat všechny ty chudáky, kteří nemají na zaplacení stále se zvyšujících daní, a kterým už dokonce ani není co zabavit. Jako by nestačilo, že šatlava praská ve švech a houfy ubožáků musí čekat na svůj ortel na hradním nádvoří. To všechno je šerifovi málo. On se chce bavit. A baví se jen tehdy, když jiní trpí...
12. Návrat krále ( Return of the King )
K ničemu se tak neupínají naděje obyvatel nottinghamského hrabství, jako k návratu krále Richarda z křižáckých výprav do Svaté země. Prostý lid si od něj slibuje, že se věci zase vrátí do starých dobrých pořádků, že skončí svévole šerifa a jeho přisluhovačů, že budou zase platit spravedlivé zákony. Na králův návrat se ovšem, i když ze zcela jiných důvodů, těší i Gisborne. A Robin ví, že se blíží rozhodující bitva. Že jestli nechce ztratit Marian navždycky, musí získat důkazy o Gisbornově věrolomnosti. Netuší ovšem, jak krutou daň bude za to muset zaplatit.
13. Nápověda: ne ( A Clue: No )
Podlost a vynalézavost nottinghamského šerifa nezná hranic. Nic mu není svaté, ničeho se k prosazení svých cílů neštítí. Dokáže zneužít i tak svaté věci, jako je víra lidu ve svého krále. V to, že panovník všechno vrátí do starých, spravedlivých kolejí. Dříve nebo později šerif a jeho přisluhovači dostanou, co si zaslouží. Protože jejich zločiny nezůstanou vladaři utajeny. Nebyl by to ovšem šerif, aby si neuvědomil, jak úžasná příležitost se mu tady nabízí. Jak snadno a jednou provždycky se bude moci zbavit všech svých nepřátel. Zvlášť když mu v tom tentokrát nebude ani Robin, zdrcený ztrátou Marian, bránit